Minule jsem s trochou nadsázky zafilozoval na téma organizace a plánování času. Ono to možná opravdu zní až moc jednoduše, ale nejhorší je začít (děda tomu vždy říkával obléct si modráky a jít na to). Tak nějak to bude. Sám z vlastní zkušenosti vím, že když (nakonec a po dlouhém snažení;) opravdu přemluvím sám sebe, tak už mě čeká ta lehčí stránka práce.
O snech
David Nevečeřal napsal příspěvěk o tom, jak je důležité dávat si konkrétní cíle. Lépe řečeno, dávat si takové cíle, které nejdou splnit hned, mám představu o tom, co se pro jejich splnění musí udělat a k jejichž splnění je třeba vynaložit (jakous takous) námahu.
Řekl jsem si, že zkusím zformulovat moji představu o plnění cílů.
Moje základní pravidlo organizace času
Ne, nejsem odborník na organizování času. Nežiji život s diářem v ruce (spíš naopak, papírky po kapsách jsou mými přáteli), nemám dny rozdělené na jednotlivé segmenty ani nepracuji efektivně od jednoho úkolu k druhému. I tak v sobě mám dost troufalosti, abych se vám svěřil s jedním ze základních pravidel organizace času (time managementu).
Plánovač
Jsem plánovač. Ne, není to moje profese (jsem chemik), ale pořád bych jen plánoval, organizoval, přemýšlel a nakonec skutek utek.
Například weby. Pořád vymýšlím nové a nové, a pak nemám čas je udržovat, starat se o ně a pod. A když už nějaký vytvořím, tak jen co je hotový, už přemýšlím nad tím, jak změnit vzhled nebo jakou funkci přidat.